|
|
|
Kdyby se někdo ještě před rokem zeptal co to je Ready Kirken, jen málo kdo by mu dokázal správně odpovědět. Dnes, už hlavně díky hitu
"Zejtra mám" by určitě odpovědělo spoustu lidí. Tato kapela však není žádným nováčkem, na hudebním nebi je už 6 let. V tomto složení však existují "pouze" 2 roky. Spousta lidí by možná zajímalo co vlastně znamená jejich název. Nedá se překládat, protože je to jméno jedné mužské postavy z knihy Františka Ringo Čecha. Protagonistům skupiny se natolik zalíbilo, že se rozhodli podle něho pojmenovat. Nás zajímali i jiné věci a proto jsme se zeptali přímo hlavních členů Michala Hrůzy a Zdeňka Cerala. Skládáte si texty písniček sami? Jasně že jo. Jak hudbu tak i texty. Baví nás to, kdyby nám je skládal někdo jiný myslím, že by to prostě nebylo ono. Máte svého poradce když jde o oblékání na koncerty? Do toho si mluvit rozhodně nenecháme. Každý máme svůj osobitý vkus a toho se držíme. Na vystoupení a koncerty se většinou dohodneme mezi sebou. Které zahraniční skupině, by jste chtěli dělat předkapelu? Nedávno jsme měli hrát předkapelu skupině The Cranberries, ale nakonec to nedopadlo. Oni si s sebou přivezli irskou kapelu Brainstorm a nás už nepotřebovali. Mě osobně by se líbilo hrát před U2 nebo R.E.M., to je vlastně můj sen. Tyhle kapely mám rád a navíc si myslím, že dělají podobnou muziku jako my. Cestujete rádia jezdíte na turné do ciziny? Cestování je přímo náš koníček baví nás poznávat nové krajiny a památky. Asi nejraději jezdím do Španělska a Skandinávie (Michal). Na turné do zahraničí se ještě necítíme . Ale původně jsme měli jet koncertovat v Německu, zatím nám domácí prostředí naplno vyhovuje. Jaké jsou vaše další koníčky? Michal:Já mám rád rychlou jízdu v autech. Musí tom, ale být na prázdné silnici, kde to můžu pořádně rozjet. Zdeněk:Já jsem dřív závodně lyžoval, jenže mě nebavilo brzké vstávání a upřímně řečeno jsem byl na to i línej a proto jsem toho musel nechat. Které je vaše nejoblíbenější zvíře? My jsme od malička měli doma kočky, tak že bydlet bez nich si už nedokážu představit. Nejradši mám obyčejné Mourky a Micky, ty s rodokmenem přestávají být kočkami. Vaše nejmilejší jídlo? U nás to máme velice jednoduchý celá kapela miluje vepřový řízky. Vždycky když někam jedeme všude si objednáváme řízek, podle toho poznáme jak tam vaří. Je to jednoduché jídlo, ale dá se taky jednoduše zkazit nebo ošidit. Který předmět vás na škole bavil nejvíce a který jste nesnášeli? Michal: Mě bavila hlavně čeština a zeměpis. Při, kterém jsem mohl cestovat alespoň prstem po mapě. Absolutně nesnášeným předmětem se pro mě stala fyzika a matika, u těch jsem postrádal veškerý jejich smysl. Které kapely si ceníte, jako vaší největší konkurence? Asi Tata-boys, ti jsou na podobné úrovni jako my.Taky se mi líbí Lenka Dusilová, Lety Mimo a z cizích třeba U2, R.E.M., je toho strašně moc, ale zjednodušeně řečeno máme rádi kytarovou muziku. Co si myslíte o kráse českých žen? Podle mě se řaděj k nejhezčím z celý Evropy, ale v každém národě se najdou pěkný ženský, ať jsou to blondýny nebo španělky. Kdyby jste měli možnost vrátit čas, změnili by jste něco? Já osobně bych neměnil asi nic. Když se to tak vezme, tak vždycky i to zlí, ačkoli nám to v tu chvíli zrovna nepřipadá, je pro něco dobrý. A navíc si myslím, že můj život není zas tak spackanej.Takže proč něco měnit? Jaký máte názor na vypalování cédéček? Michal:Já jedinou možnost vidím v tom, že by se měli zlevnit. Chápu lidi, kteří si CD vypalují, ale na druhou stranu vím, že kdybychom se měli jako skupina živit jen z prodeje desek tak se absolutně nechytáme. Naštěstí naším cílem je odehrát co nejvíc koncertů a to nám k životu stačí. Bára a Katka |
T- Boyz v Pardubicích |
|
Velice oblíbená chlapecká kapela T-Boyz zavítala do pardubické hokejové arény. Vystupovali zde spolu s dalšími skupinami na velké show. Nám se s nimi podařilo udělat exkluzivní rozhovor. Sice ve stížených podmínkách, na parkovišti před jejich autem, ale přece. Ocenili jsme hlavně jejich ochotu bavit se s námi, což u takovýchto skupin nemusí být samozřejmostí. Asi nejvíce sympatický nám připadal Petr, pro jeho smysl pro humor a velice dobrou schopnost komunikace (především s dívkami). Ostatní členové skupiny nás příliš nezaujali. Nejvíce nesympatický se nám jevil Iceman, jeho image namachrovaného týpka s jednou ohrnutou nohavicí jsme opravdu nepochopili. Navíc díky jeho brýlím mu nebylo téměř vůbec vidět do obličeje a to nás znepokojovalo. Ale až na tuhle maličkost jsme si s nimi docela dobře popovídali. Jak dlouho už vaše skupina existuje? Přibližně 10 let, předtím jsme se jmenovali TechnoBoys, ale samotná skupina T-Boyz existuje teprve od r. 1997. Jste pořád ve stejné sestavě po celou dobu existence kapely? Ne, před nějakou dobou jsme přibrali do skupiny Roberta. Kdo u vás zastává funkci kapelníka? Kapelníka? Tak toho my nemáme, snad jedině náš manažer a kámoš v jedné osobě Václav Höfler. Texty vašich písní si skládáte sami? Dříve nám texty někdo skládal, ale teď si je skládáme sami a s hudbu má na starosti Erik Aresta. Máte kromě zpěvu ještě nějaké koníčky? Petr: Hlavně hraju fotbal, to je trochu vidět i na mých nohách.(smích) Robert: Mám rád hazard, dělám bojové sporty a chodím do posilovny. Iceman: DJing a PlayStation. Fanda: Potápění a dobrá hudba. Uvažovali jste někdy nad tím, že by jste k sobě vzali zpěvačku? Ne, protože kdyby byla hezká, tak by jsme se o ni prali, kdyby byla šeredná tak by se na ni nedalo dívat. A měnit název se nám taky nechce. Určitě vám chodí spousta dopisů od fanynek, odpovídáte na ně? Ano, na dopisy odpovídáme. Petr umí psát takže ten píše a my odpovídáme elektronicky. Až na Icemana ten to jenom čte. Jinak máme pro naše fanoušky speciální hot-line mobil na kterým přijímáme smsky. Normálně je v provozu, ale pokud ho má Iceman tak bohužel ne. Když jste byli malí, čím jste chtěli být? Kosmonautem, popelářem a milionářem, … Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? Asi nejradši máme čínskou nebo italskou kuchyni a kuřecí maso na všechny způsoby. Jaké předměty ve škole jste měli nejvíce rádi? Robert: Tělocvik. Petr: Hm.....to asi každý, já taky. Chodili jste za školu? No, jako asi každý jsme to párkrát zkusili, někomu z nás se to zalíbilo, ale třeba Petr byl jenom jednou. Kdy vyjde vaše nové CD? Mělo by vyjít někdy na podzim. Podle čeho si vybíráte partnerky? Nejdůležitější je povaha, smysl pro humor a taky by měla být ukecaná. Myslíte si, že české dívky jsou nejhezčí? Ano, určitě jo. Osobně si myslíme, že holky z Pardubic jsou stejně nejhezčí. Takže až budete třeba v Brně tak budete říkat, že nejhezčí holky jsou tam, co?! Ne,to určitě ne!!!!(smích) Chodíte rádi na nákupy? Když se nenakupuje za naše peníze, tak samozřejmě ano. Ale jídlo nenakupujeme rádi ani za cizí. Cestujete rádi a pokud ano, do jaké země by jste se nejraději podívali? Cestování máme rádi všichni,třeba v Austrálii je to pěkný, ale my se spokojíme třeba i s Bulharskem nebo Chorvatskem.Zrovna teď se chystáme do Arménie a určitě přivezeme nějaké fotky.A chystáme nový videoklip k písničce "Odcházíš" Katka, Bara a Míša |
Kočičí krasavci a krasavice v Pardubicích |
|
Kočičí krasavice a krasavci jste měli možnost vidět na Mezinárodní výstavě koček v Pardubicích. Na již 16. Ročníku této výstavy se představilo 300 kocourků a kočiček. KATKA K.-EXIT |
Dívčí válka na Studánce |
|
Dívčí hádky jsou ve škole běžné, ale války už tolik ne. Jedna taková se však odehrála na Základní škole Studánka v Pardubicích. Vše začalo nevinně, obyčejnou větou. "Představte si, když jsem odešla na WC, moje kamarádka Kristýna, kterou jsem nechala v mém pokoji o samotě, využila příležitosti a přehrabovala se mi v šuplíku," řekla Helena ve škole svým kamarádkám. Třídní šuškanda v tomto případě pracovala velmi rychle a Kristýna se to brzy dozvěděla co se o ní povídá. Reakce se dostavila o přestávce. Kristýna přišla za Helenou a aniž by jí něco řekla, tak jí dala pořádnou facku. Helena to nečekala a zůstala zkoprnělá. Chvilku jí trvalo než se probrala a pak to začalo. Z jejích úst se linuly nadávky jedna za druhou na adresu její sokyně. To se však nelíbilo třem kamarádkám Kristýny. Vrhly se na Helenu a začala mela. Holky se praly jako zvěř. I když byla Helena proti přesile sama, tak jednu dívku zranila tak, že jí strhla kousek kůže z ruky. Tekla jí krev. Rvačka tím skončila, ale dívky pokračovaly vzájemným nadáváním. Na Helenu to však již bylo moc, po tvářích se jí začaly koulet slzy vzteku a bolesti. Místo, aby šla na další hodinu, odešla domů. To se ovšem nelíbilo učiteli na fyziku a dal jí neomluvenou hodinu. Za 3 dny se svědci a aktéři rvačky sešli s učiteli u kulatého stolu, aby si vše podstatné vypovídali.Rozčílení učitelé ale nebyli tak přísní a začaly klidně. Kristýna vysvětlila proč dala druhé hříšnici facku a když se to učitelé dozvěděli, zeptali se Heleny jestli opravdu kradla. Helena se ke všemu přiznala a tím byl válečný případ vyřešen. Všichni se kupodivu obešly bez poznámky. Václav Čapek. |
Škodolibý pařez |
|
Letošní zima právě radovánkám dětí na sněhu právě nepřeje. Sněhu je pomálu a když už napadne, tak přijde obleva, jako v minulých dnech. Při malé vrstvě sněhu poté hrozí i nezvyklé karamboly. To určitě netušila parta kamarádů z Pardubic, kteří jeli lyžovat do Stříbrnic ke Králickému Sněžníku. Jízda po svahu na lyžích jim však nestačila a tak se v sobotu večer rozhodli zpestřit si výlet do hor jízdou na bobech z umělé hmoty. Uprostřed prudkého svahu si vytvořili ze sněhu skokanský můstek. Půlnoční bobování tak získalo na atraktivitě. Každou jízdou se navíc trať zrychlovala a skákalo se dál. Rekord v délce letu zlomil desetiletý chlapec. Pro jeho bob z umělé hmoty to byl však poslední skok. Nikdo si nevšiml, že kus za můstkem z odtátého sněhu kouká kousek pařezu. "Let probíhal normálně, ale přistání bylo pěkně tvrdé, vyletěl jsem z bobu nohama napřed a koulel se po sněhu. Boby zůstali napíchnuté na pařezu," řekl nám chlapec. Měl však štěstí, neboť se mu nic nestalo. Dokonce chtěl jít bobovat dál, ale až nahoře na svahu zjistil, že boby setkání s pařezem nepřežili bez úhony. Objevila se v nich totiž pěkná díra. Václav Čapek |
NÁVŠTĚVA ÚTULKU |
|
Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka a i přesto se někteří lidé dokáží k němé tváři zachovat velmi krutě a důkazem toho jsou hrozné osudy některých obyvatel psího útulku v Pardubicích. O tom jak útulek na lidi působí nám sdělila dvanáctiletá Michalea. "Když jsem vstoupila do vrat Pardubického útulku ani jsem nevěřila, že jsem na správné adrese, protože vládlo v okolí absolutní ticho. Až když opatrovnice psů vstoupila do místnosti, kde dočasně pejsci našli domov, tak se spustil žalostný štěkot. Mně jich bylo v té chvíli líto, že jsem si je chtěla všechny vzít s sebou domů," řekla nám Michaela. První věc, kterou prý vnímala byl fakt, že pejsci, protože jich je tolik namačkaných v jedné malé místnosti, zapáchají. Jak se zoufale snaží, aby si je někdo odvedl, tak mají od mříží odřené čumáky. " Ale musím říci, že je o ně v útulku v rámci možností velice dobře postaráno. Útulek již slouží mnoho let a potřeboval by nutně zmodernizovat," myslí si Michaela. Psům by se v dohledné době mělo dařit lépe pokud město Pardubice přispěje na výstavbu nových prostor. O tom zda město přispěje se bude teprve hlasovat, aby se vůbec hlasovalo musí mít útulek stavební povolení. Proti výstavbě jsou však sousedé, kteří tvrdí, že psi budou dělat velký rámus.A tak útulku nezbývá nic jiného než doufat, že město peníze uvolní. Barbora Andrýsková a Kateřina Kvochová |
Nová léčba zácpy |
|
Při zvěrolékařství se může stát ledacos.Například jsou známé případy, kdy pes ukousl zvěrolékařovi prst, nebo ho (když to je větší pes) při léčení shodil na zem. Jednomu zvěrolékařovi se stalo však něco jiného, co svědčí o tom, že nejen lidé mají z lékařů strach. Vše začalo nevinně, když zvěrolékař zvedl telefon,ozval se nějaký pán a ptal se jestli může přijít se psem který má zácpu.Lékař odpověděl : "Ano můžete". Netušil však, že bude muset čekat celou hodinu, než se pán se psem objevil ve vratech. Měl naspěch a tak chtěl psa co nejdříve prohlédnou, aby mohl odjet za dalším případem. Jen však k němu nakročil a pes zvěrolékaře spatřil, tak se to stalo. Pes měl asi z lékaře takový strach že rázem byla zácpa pryč a pes podělal celou, právě posekanou zahradu. Pán spokojeně usmál a odešel. Zvěrolékař pak musel místo léčení dalších zvířátek uklízet celou zahradu. Václav Čapek |
Skupina Chinaski - rozhovor |
|
Skvělý zážitek si náš novinářský štáb odnesl ze setkáni se skupinou
Chinaski. Začalo to již tím, když jsme se prodírali skrze dav nažhavených
fanynek, které na nás závistivě shlížely. Kdyby tak věděli, že jdeme přímo za skupinou Chinaski a navíc přímo do jejich šatny. Tam se nás totiž rozhodl přijmout přímo kapelník Chinasek Michal Malátný i jeho dva kolegové Štěpán Škoch a František Táborský. Většinou však mluvil sám kapelník a ostatní dva spíš jen přitakávali. Díky výmluvnosti a bezprostřednosti Michala Malátného z nás brzy spadla nervozita a první rozpaky vystřídala palba otázek. A co jsme se všechno dozvěděli si můžete přečíst zde : Jak jste se dostali do oboru populární hudby? CH : Odmalička jsme hráli na různé nástroje. A trvá to tak patnáct let. Jak vznikl název CHINASKI? Kdy jste naposledy zapomněli text? Jak vymýšlíte texty? Které album je nejvydařenější? Máte před vystoupením trému? Co budete dělat o Vánocích? Která písnička z nového
alba se vám líbí nejvíc? Co je nejlepší na tom být úspěšný? Jaká je vaše největší konkurence? Co plánujete do budoucna? Kdy chystáte další desku? Kolik let existujete jako CHINASKI? Co na vás říkají rodiče. Pamatujete si kdy jste poprvé vystoupili? Jaká je návštěvnost koncertů? Ptali se : Katka Kvochová a Barbora Andrýsková |
|
|
Náš reportérský štáb byl velmi zvědavý a
proto celou soutěž osobně vyzkoušel. Neměli jsme absolutní šanci,
protože jsme jich více jak 20 nesnědli. Zato někteří si jich dali
až 50. Nejvíce účastníků bylo zaznamenáno ve druhé kategorii. Barbora Andrýsková a Kateřina Kvochová |
NEJKRÁSNĚJŠÍ SVÁTKY V ROCE SE BLÍŽÍ |
|
Něco klepe na dveře. Že nic neslyšíte?
Ale ano slyšíte, jsou to nejkrásnější svátky v roce.Vánoce
se blíží rychlostí blesku a obchodní domy praskají ve švech. Barbora Andrýsková |
Pokémonská Mánie |
|
Po celé republice se začala rozmáhat pokémonská
mánie. Vše začalo když byl
v jedné nejmenované televizi
uveden seriál jménem Pokémon. Toho využili obchodníci a ihned začali
prodávat různé plyšové Pokémony, kartičky, trička, penály, kartáčky
na zuby, plákáty a mnoho dalšího. Notně předraženého. KATKA KVOCHOVÁ |
HRA O PRESTIŽ |
|
Václav Čapek |
POZOR! KAPSÁŘI ÚTOČÍ |
|
Z nakupovací mánie v souvislosti s blížícími
se Vánocemi nemají radost jen majitelé obchodních domů, kterým tržby
stoupají do astronomických výšin, ale i kapsáři.
Barbora Andrýsková |
Nejen vichřice řádila v Pardubicích |
| PARDUBICE - Nafukovací tenisovou halu strhla
z pondělí 6. na úterý 7. vichřice, která řádila nad městem. Hala stála ve sportovním areálu v ulice Dašická. Když se ráno lidé probudili uviděli halu rozptýlenou po sousedním fotbalovém hřišti, vedle kterého původně stála. Byla roztrhána na několik kusů. Pro majitele to musela být velká ztráta, neboť pořízení haly stálo 3 milióny korun. Našli se však i tací, kteří v těžké situaci, myslí jen na sebe. Několik žáků ze sedmých tříd ZŠ Studánky se totiž vydalo hledat v troskách haly karabiny, kterými byla hala připevněna k zemi. Majitelům haly tak způsobili další škodu neboť cena jedné karabiny je asi 60 korun. Katka Kvochová (13 let) |
Kočky v městě perníku |
324 chlupatých krasavců mohli obdivovat návštěvníci patnácté mezinárodní výstavy koček. Nejzajímavějšími byly sibiřská a kadeřavá kočka, které dlouho čekali na svoje uznání. Dnes jsou to však již plnohodnotná plemena uznávaná mezinárodní asociací.Chovatelé spolu se svými krasavci se do Pardubic sjeli v sobotu 21.10. do sokolovny na Olšinkách. Kromě dospělých koček soutěžili ve speciální kategorii i mláďata a také veteráni nad sedm let stáří. Kromě věku se kočky dělily do kategorií dlouhosrsté, polodlouhosrsté, krátkosrsté a siamské. Soutěže se zúčastnily i kočky domácí, ač ještě minulý rok neměly na takovéto výstavy přístup. Mezinárodní federace však uznala, že i oni si zaslouží, aby je mohli obdivovat návštěvníci výstavy. Byly zde k vidění i druhy bengálské a skotské kočky, které však ještě nesoutěžily, neboť čekají na své mezinárodní uznání. Na závěr byl vyhodnocen i celkový vítěz kočičí krásy bez ohledu na kategorie. Zájem o kočičí krásu byl opravdu velký, protože na výstavu přišli lidé nejen z Pardubicka, ale i okolních okresů. Vystavovatelé přijeli ukázat své miláčky z celé republiky a bylo zde i několik zahraničních. Nejvzácnější exemplář, kočkou kadeřabou , přivezl pan Sismilík z Prahy. Nás zaujala však kočka Alice majitele Tomáše. Alice se výstavy účastní už podruhé a ze všeho nejvíce jí chutná sušené ovoce a maso. Václav Čapek (10 let) |
Výstava koček |
| Účastnilo se 324 koček a to nejen ušlechtilých,ale i domácích.Výstava se konala 21.října na Olšinkách v Pardubicích.Výstava byla patnáctá,ale teprve po sedmé mezinárodní. Soutěžili i kočičí veteráni,této třídy se mohou účastnit kočky starší sedmi let.Přítomnost posuzovatelů z ciziny dokazuje evropskou úroveň soutěže.Kočky se hodnotí ve čtyřech skupinách:dlouhosrsté,krátkosrsté,polodlouhé a siamské.Z každé skupiny se vybere nejlepší.Na výstavě se účastnilo nejvíce dlouhosrstých koček 153.O trochu méně bylo krátkosrstých 108.  Na otázku,která kočka je nejvzácnější odpověděla jednatelka výstavy Mgr.Dagmar Šindelářová.:Těžko říct.Pro každého chovatele je to jeho kočka.Tady na výstavě to je asi kocour s titulem evropského šampióna.Účastnil se i tento jedenáctiměsíční perský kocour Ice,který za svůj poměrně krátký kočičí život stačil získat dvakrát ocenění CAC,vyhrál nejlepšího v barvě a jako kotě nejlepšího kocoura. Barbora Andrýsková (13 let) |
Souboj o první místo v extralize mezi domácími Pardubicemi a druhým Vsetínem sledovalo 9 000 diváků, čili plný stadion. Hráči Vsetína nastoupili za velkého vřískotu diváků, kteří naopak domácí borce vítali velkým potleskem. To je nabudilo tak, že hned po úvodním vhazování otestoval brankáře hostů Kameše domácí hvězda Ota Janecký, ale tentokrát na něj ještě nevyzrál. Mužstva se oťukávala celou první třetinu. Gól jsme tak i ke zklamání místních kameramanů v první třetině neviděli.